Lukáš Borl // archiv

zdroj: antifenix.noblogs.org

V pondělí 13. 7. 2020 proběhlo u okresního soudu v Mostě za účasti veřejnosti další líčení v kauze Fénix 2. Ani tentokrát nedošlo k žádnému zásadnímu zvratu. Čas plyne, prostředky se plýtvá a fraška zůstává fraškou.

Jednání bylo zahájeno čtením seznamu takzvaných listinných důkazů, které ale vlastně dokazují jen neschopnost policie. Poměrně dlouhý seznam se skládal především z věcí z domovních prohlídek, které proběhly v dubnu 2015. Byly to například kybernetické nosiče, ale také anarchistické publikace. Pro představu si můžeme některé vyjmenovat (1):

• Povstalecký anarchismus: organizování se pro útok
• Bludný kruh antikapitalistického hnutí v Česku
• Ozbrojená radost – Alfredo M. Bonnano
• Anarchistické napětí – Alfredo M. Bonnano
• Příručka pro přímou akci
• Bastardi, vím kdo vás poslal: o útoku na šéfa jaderného průmyslu
• Konverzace mezi anarchisty
• Neformální anarchistická federace: FAI a povstalecký anarchismus
• Síť revolučních buněk 2014
• Na nože s Existujícím, jeho obhájci a falešnými kritiky

Lukáš Borl se před porotou pozastavil nad skutečností, že tyto materiály byli zabaveny v místech, kde nežil (neměl v té době ani trvalý pobyt na území ČR) a také v komunitním centru Ateneo, kde počítače využívala celá komunita a knihovnu mohl doplňovat kdokoli. Není tedy jasné, podle jakého klíče policie usoudila, že zabavené materiály by měli patřit zrovna jemu. Přesto většina ze zabaveného bylo již vráceno s konstatováním, že „zabavené věci již není potřeba pro trestní řízení a o jejich vlastnictví obviněným není pochyb“.

Po výčtu seznamu zabavených věcí, pak u soudu následovalo čtení posudku, který vyvracel policejní domněnky o tom, že komuniké SRB na web Greeaction.cz nemohl umístit nikdo jiný než jeden z obviněných. Argumenty posudku zněli logicky a přesvědčivě. Nicméně z výrazů poroty šlo vyčíst, že se moc neorientuje v oboru kybernetiky a prostoru internetové sítě.

Po krátké pauze následovalo čtení vypovědí svědků. Bývalá zaměstnankyně restaurace Řízkárna v ní uvedla: „Do práce jsem chodila téměř každý den na 12 hodin. Domluvený jsme byli na 60 Kč na hodinu, ale ty jsem nikdy nedostala.“ V další části popsala nenásilné legální protesty proti Řízkarně, kde takto okradených zaměstnankyň a zaměstnanců bylo desítky. V jejím popisu nezaznělo nic, z čeho by šel dovodit závěr, že Vladimír Krulec byl obviněným Lukášem Borlem vydíraný.

Další svědkyně popsala poměrně známé skutečnosti o komunitním centru Ateneo, tzn. že se tam dělali veřejné akce a zdejší knihovna i jiné prostory byly přístupné každému, kdo měl zájem. K osobě Lukáše Borla uvedla, že ho považuje za nekonflitní osobu, i když s některými jeho názory nesouhlasí.

Poslední svědectví bylo poměrně znepokojivé. Šlo o výpověď osoby jménem Vítězslav Dvořák, v anarchistickém prostředí též známého pod přezdívkou Vitex. Bez nadsázky lze konstatovat, že jeho výpověď je nesporným příkladem konfidentství, které ohrožuje nejen Lukáše Borla proti kterému svědčil. Ve výpovědi otevřeně mluvil o interních záležitostech Asociace Alerta a Československé anarchistické federace (později přejmenované na Anarchistická federace), čímž tyto skupiny ohrozil a zvýšil riziko trestního stíhání. V další části pak uváděl své domněnky podporující policejní tvrzení o údajném zapojení Lukáše Borla do trestné činnosti.

Vítězslav “VITEX” Dvořák

Považujeme za otázku bezpečnosti varovat ostatní před zmíněnou osobou Vítězslava Dvořáka a snížit tak riziko dalšího ohrožení. Doporučujeme omezit s ním kontakt a nesdílet s ním citlivé informace. I když sám byl postižen represí v první fázi kauzy Fénix, jeho spolupráce s policií je neomluvitelné selhání a není přípustné ji zlehčovat nebo přehlížet.

Jeho výpovědí končilo osmé kolo Fénixu 2 před soudem. Další je naplánované na 25. září 2020.

______________________________

• Pozn (1): Výčtem publikací nechceme propagovat ani podporovat žádné hnutí. Chceme jen veřejnosti přiblížit souvislosti kauzy Fénix a tedy i podklady na základě kterých jsou konstruována obvinění v tomto případu.