Site menu:

“Mezi světem radikálních akademiků a lidí, kteří se pouští do boje se svými vykořisťovateli, je nutný intelektuální odstup – nutný je proto, že akademik říká jen své akademické věci, které jsou na míle vzdálené zkušenosti „chudých“ nebo kohokoli jiného, o kom mluví.”

skupina Aufheben

  • oblíbené weby

http://antifenix.noblogs.org/

105 best images about Anarchist Art on Pinterest | Freedom ...

libcom fan art

RSS Sol!s

RSS Třídní válka

RSS Přátelé komunizace

RSS Kolektivně proti kapitálu

RSS Anarchistická federace

RSS Knihovnička Starého Krtka

RSS Historický spolek Zádruha

RSS For the animals

Site search

Categories

Svět nám podává jed a nutí nás provádět zbytečné a hnusné činnosti; vnucuje nám potřebu peněz a zbavuje nás vášnivých vztahů. Stárneme mezi muži a ženami, nemajícími žádné sny, jsme cizinci v realitě, neposkytující žádný prostor projevům štědrosti. Nejsme stoupenci sebezapírání. Jde prostě o to, že to nejlepší, co nám tato společnost může nabídnout (kariéra, sláva, náhlý zisk, „láska“), nás jednoduše vůbec nezajímá. Vydávání rozkazů se nám hnusí stejně jako jejich plnění. Jsme vykořisťováni jako kdokoli jiný a chceme s vykořisťováním skoncovat. Pro nás vzpoura nepotřebuje žádné jiné ospravedlnění.”

Anonym

Lukáš rád pročítá tyto weby

RSS Anarchist news

RSS Act for freedom now!

RSS Eelephant editions

RSS Seattle Solidarity Network

RSS Crimethinc

RSS 325

Boj o Řízkárnu

Reportáž z demonstrace proti Řízkárně

Zatýkání při močení na věznici

Solidární vzkaz anarchistům před vazební věznicí Praha – Ruzyně

Archives

Co cítím při pohledu na ty sračky

V posledních dnech mě pořádně trápí zpráva o zadržení 4 anarchistů v Bělorusku. Rád bych vyjádřil své pocity a úvahy.

Osobně jsem se s těmi anarchisty asi nikdy neviděl, ale tahle zpráva mě
přesto opravdu moc zabolela. A stále bolí. Už když mi Igor Oliněvič před několika roky napsal do vězení hodně povzbudivá slova, cítil jsem silné spojení mezi našimi životy. Věděl jsem, že to přetrvá. A teď je opět ve vězení on a spolu s ním nám podobní.

Nemohu cítit radost, když se tohle děje. Cítím vztek a smutek. Jsem nasraný. Dráždí mě i to, kolik vidím paralel s tím, co dělo a děje tady v Česku. Jen s tím velkým rozdílem, že v takzvaném Bělorusku zažívají ještě mnohem větší sračky.

Cítím ohromné napětí. Mám chuť sundat každého zmrda zodpovědného za tuhle situaci, pokud mi přijde do cesty. Mám chuť rozmlátit každou věc, kterou ti zmrdi používají pro svoje zmrdoviny. Je to iracionální a nekonstruktivní výbuch vzteku? Neplodná agresivita? Možná. Seru ale na to, do jakých psychologických kategorií spadá to, co teď cítím a prožívám. Protože já chci žít a cítit radost, ne se nechat kategorizovat, třídit, řídit, usměrňovat, domestikovat. Nechci a nebudu se pořád podřizovat očekávání zmrdů, kteří mě tlačí do situací, co se mi hnusí a berou mi chuť k životu. Seru i na to, jak moc se moje reakce vymykají tomu, co se ode mě ve společnosti očekává. Tohle jde prostě ze mě. Je to moje součást. Nebudu to v sobě dusit. Nebudu zabíjet kus sebe jen proto, aby mě okolí přijalo. Necítím povinnost se za to komukoli omlouvat nebo cítit výčitky.

Zmrdi, kteří mučí, terorizují a vraždí druhé by možná rádi, abych se vyjadřoval s větším klidem. Abych volil kultivovaný jazyk. Abych nepůsobil agresivním dojmem. To je ale jejich problém a já jim s řešením nehodlám pomoct. Oni jsou zase můj problém a já vím, že na tomhle světě jsou lidi, se kterými ten problém budeme chtít vyřešit.

Daly by se moje emoce vyjádřit kultivovanějším způsobem, který bude
stravitelnější pro okolí? Ano, daly. Jenže já nejsem politik, který se
snaží za každou cenu zalíbit, aby mohl velet davu. Jsem anarchista a
upřímně říkám, co si myslím. Nečekám, že každý bude mít pochopení.

___________________________________

Poznámka pod čarou pro každého, kdo chce tento text použít k sestavování psychologického profilu, aby mohl i nadále útočit na mně a lidi, kterých si vážím: Cítím k vám nenávist a přeju vám to samé, co vy mně – zkázu, rozklad, nepochopení, bolest…