Poslední dobou opět vidím intenzivní pokusy izolovat mě a vytlačit ze sociálního prostředí. Například z několika míst se šíří prohlášení, která se manipulativně snaží některé kolektivy přesvědčit, aby mi zamezili přistup do svých prostor, aktivně mě ostrakizovali a exkomunikovali. Záminkou pro takové jednání se stal konflikt, ke kterému došlo na Anarchistickém bookfairu v Grazu a jehož souvislosti jsem se pokusil vysvětlit v mojí obsáhlé analýze.

Krátké shrnutí toho, co se tehdy stalo: Jedna osoba, mě svými aktivitami ohrozila a falešně obvinila, čímž mě vystavila nebezpečné situaci a zaútočila na moji osobní integritu. Následně jsem toho člověka v sebeobraně udeřil, abych zastavil jeho nelegitimní aktivity namířené proti mě.

A co se děje nyní: Tento člověk se snaží předstírat, že je oběť a já agresor. Používá pochybnou logiku, že agresor je vždy ten, kdo použije fyzické násilí, bez ohledu na to, že násilí někdy slouží jako nezbytný a legitimní prostředek obrany. Tak jako tomu bylo v tomto případě.

Některá rozšířená prohlášení mě teď označují za násilníka, nebezpečnou osobu a paranoika. Jiná prohlášení tvrdí, že sdílím proruskou propagandu a že jsem stoupenec putinismu. Ikdyž se tyto hlasy ozývají z různých míst, mají společné rysy. Žádné takové prohlášení neposkytuje důkazy ani neodkazuje na ověřitelné zdroje, kterými by šlo taková obvinění obhájit. Je to názorný příklad toho jak se takzvaná “cancel culture” může stát mocnou zbraní manipulátorů, kteří se chtějí zbavit názorového oponenta. Stačí aby nějaký člověk předstíral, že je nevinná obět, potom vznesl absurdní obvinění a ostatní lidi mu pak pomohou “sociálně likvidovat” toho, kdo se mu zprotivil. Všechna proti mě vznesená obvinění zpochybňuje moje tvorba publikovaná na blogu lukasborl.noblogs.org a na blogu antimilitarismus.noblogs.org. Každý si to může jednoduše ověřit. Znovu se ale ukazuje, že v atmosféře dogmatické “cancel culture” není důležitá pravda. Směr vždy určuje ten, kdo jako první sám sebe označí za obět. Dokonce i v případě, že ve skutečnosti není nevinná obět, ale nebezpečný provokatér, šikanátor a lhář, jako v případě toho člověka z bookfairu.

Navzdory tomu, že v prohlášeních namířených proti mě je tvrzeno, že jde o nepolitickou záležitost, zjevně to je další snaha jak mě trestat za moji neústupnost z antimilitaristických pozic. Některá prohlášení dokonce požadují po jiných kolektivech, aby se mnou odmítli o čemkoli komunikovat a zdůvodňují to, tím, že jakýkoli kontakt se mnou je nebezpečný. Nabízí se otázka: Proč se někdo tak moc bojí, že by se mnou nějaký člověk mohl mluvit a snažit se ověřit jestli obvinění proti mě jsou nebo nejsou pravdivá? Já jsem komunikaci otevřený, takže pokud někoho zajímá jak situaci vnímám, může mi napsat e-mail nebo si domluvit schůzku.

Chtěl bych touto cestou také poděkovat všem, kteří neztratili rozum, komunikují se mnou o tomto problému a poskytují mi tolik potřebnou podporu. Je důležité v takto závažné situaci vědět, že na to nejsem sám a že se mě lidé dokáží zastat. Díky vám všem. Nebudu zde nikoho jmenovat. Vy víte, kdo jste. Prosím, buďte dále vnímaví k tomu, co se děje, protože ten kdo se prezentuje jako obět, někdy může být zákeřný agresor a nanipulátor.