Lukáš Borl // archiv

Většina politiků má jedno společné – jsou přesvědčeni, že jejich činnost je opravdu velice prospěšná a sebevědomě tuto domněnku všem vystavují na obdiv. Že přehnaná sebechvála politiků často nemá opodstatnění, jistě ví každý, kdo měl možnost srovnávat velká předvolební slova s povolební realitou.

To, že se kdejaký problém dá snadno zamaskovat rétorickým cvičením v mediích, nás politici přesvědčují na každém kroku. Jinak tomu není ani u mosteckého primátora Vlastimila Vozky. Ten ve zpravodaji politického hnutí Severočeši.cz nešetří sebechválou při řečech o tom, jak nám podle něj dobře funguje odpadové hospodářství v Mostě. Uvádí zde: „Zrušili jsme poplatky za svoz komunálního odpadu. A žádný problém to ve městě nepřineslo. Naopak, ještě jsme zlepšili, respektive posílili, systém svozu odpadu, významně přibylo nádob na tříděný odpad, instalujeme podzemní a polopodzemní kontejnery na odpad. Na čistotu v ulicích zkrátka dbáme a ve městě to je znát.“

Tímto rétorickým cvičením, si možná mostecký primátor získá přízeň některých voličů – především těch, co se spokojí s povrchním hodnocením složité problematiky. Člověku, který ale chce jít více pod povrch až k jádru problému je jasné, že problematika odpadů není o pouhém zvyšování počtu kontejnerů v ulicích. Tím sice odpad snadno zmizí z očí a vyčistí se ulice. Že ale odpad není vidět z okna paneláku, protože byl přesunut na jiné místo, neznamená, že odpad přestal existovat a že zmizely s ním související problémy.

Neexistuje-li ve městě kvalitní systém materiálového využití odpadu a kompostování jeho biologicky rozložitelných složek, pak velká část toho, co zmizí z ulic, jednoduše zabere místo na skládkách. Problém se tedy jen přesune z bodu „A“ do bodu „B“, ale rozhodně se nevyřeší. Primátorova slova o tom, jak dbá na čistotu ulic, se sice krásně čtou, co je nám to ale platné, když jsou ulice čisté na úkor životního prostředí, které zatěžují skládky směsného komunálního odpadu? Více kontejnerů je krok důležitý, ale sám o sobě podíl skládkovaného odpadu o mnoho nesníží.

V Mostě zcela chybí systém sběru a zpracování bioodpadu z panelových domů, který tvoří kolem třetiny vyprodukovaného směsného odpadu. Na skládkách tento odpad vytváří skleníkový plyn metan, který se významně podílí na globálním oteplování. Bioodpad přeměněný na kompost je přitom cenná surovina, která se dá využít v zemědělství, při zušlechťování městské zeleně nebo při rekultivacích těžbou poškozené krajiny. Místo toho ale v Mostě vyprodukovaný bioodpad z paneláků zabírá místo na skládkách a stává se zátěží pro ekosystém. Tím se ale samozřejmě primátor Vozka nechlubí. Vyšlo by totiž najevo, že pro separaci a využití bioodpadu v Mostě toho mnoho neučinil, stejně jako mnoho neučinil proti záměru vystavět spalovnu odpadu v Komořanech u Mostu. Místo toho v mediích bez zábran prohlašuje, že „spalování odpadu je moderní způsob likvidace, který se ve světě běžně používá” (1).

Primátor Vozka neudělal mnoho ani pro to, aby na místo spalovny byla podpořena mechanicko-biologická úprava (MBÚ) směsného odpadu. Ta dokáže zbytkový odpad z velké části roztřídit a zužitkovat, aniž by se musel skládkovat na velkých skládkách nebo spalovat ve spalovnách. MBÚ je oproti skládkování a spalovnám varianta smysluplnější a také levnější. Od primátora Vozky ale nebyl zaznamenán ani náznak toho, že by stál o to MBÚ v Mostě podporovat. Místo toho byly zaznamenány projevy primátorovy sebechvály, která zavádějícím způsobem idealizuje současné odpadové hospodářství v Mostě. To samé odpadové hospodářství, které se dokonalosti spíše vzdaluje, než přibližuje.

Zasadit se o zvýšení počtu kontejnerů v ulicích je sice důležitý dílčí krok. Udělal-li ho ale někdo, kdo odmítl podpořit kroky mnohem důležitější (kopostování, MBÚ) a podpořil zároveň i kroky kontroverzní (spalovna v Komořanech), pak se nelze ubránit přesvědčení, že sebechvála takového člověka opravdu pořádně smrdí.