V minulosti jsem se rozhodl rozprodat sbírku desek a také vybírat peníze pro válečné uprchlíky během bezplatné distribuce mojí publikace “Tato kniha není (z)boží”. Dosud jsem tímto způsobem získal 7 467 kč. Všechny tyto peníze vložím do sbírky pro dezertéry a válečné uprchlíky, kterou organizuje Antimilitaristická iniciativa (AMI). Následuje moje krátké vysvětlení proč tak činím.

***

Dezertéři z Ruské armády dokazují, že ne každý, kdo se ocitnul na ruské frontě je oddaný stoupenec Putina a ruského imperialismu. Stejně tak dezertéři z Ukrajinské armády připomínají, že není v zájmu dělnické třídy zabíjet a být zabíjen při obraně režimu na Ukrajině a jeho imperialistických přátel na západě. Dezerce nebo vyhýbání se odvodu může být uvědomnělý akt politického odporu nebo také jen instinktivní sebezáchovný pud. V každém případě je to ale vždy rozšiřující se trhlina v kontrukci válečné mašinerie. Právě proto jsem se rozhodl tyto lidi podpořit. Protože válku nezastavíme tak, že si v jejím rámci vybereme ten méně brutální stát a budeme mu posílat zbraně a lidi do mlýnku na maso. Válku zastavíme tak, že narušíme schopnost všech zapojených států a jejich armád ve válce pokračovat. A dezerce nebo vyhýbání se mobilizaci v Rusku i na Ukrajině je jedním ze spůsobů jak se toto narušení konkrétně projevuje.

Pokud dělníci navlečeni do vojenské uniformy dezertují, vždy je to projev třídního odporu proti válce, ať už si to uvědomují nebo ne. V první světové válce vlna dezercí sehrála významnou úlohu v přeměně meziimperialistického válečného soupeření v pokusy o revoluční překonání kapitalismu. Je to poučný příklad jak můžeme válku zastavit, ale také jakých chyb se musíme napříště vyvarovat.