zdroj: advokatnidenik.cz
Nejvyšší soud (NS) zveřejnil dne 23. března svůj rozsudek 30 Cdo 4133/2019-160, podle kterého se zastal aktivisty Lukáše Borla, který ve vazbě nedostával veganskou stravu a následně žádal omluvu od Ministerstva spravedlnosti. Odvolací Městský soud v Praze jeho nárok zamítl, podle Nejvyššího soudu však nezohlednil některé důležité aspekty.
Podle vyjádření NS Městský soud v Praze chyboval například v tom, že vnímal ochranu relevantního světonázoru jednotlivce jako méně významnou než ochranu víry a náboženského přesvědčení. Vazební věznice má ovšem přihlížet jak ke kulturním, tak náboženským tradicím obviněných.
„Tam, kde se na obstarání stravy souladné s náboženstvím nebo přesvědčením nekladou vysoké nároky (např. požadavky na zcela specifickou přípravu jídla), nebude zpravidla důvod pro odepření takové stravy (…),“ stojí v rozsudku NS.
Lukáš Borl byl ve vazbě v litoměřické vazební věznici od září 2016 do dubna 2017 kvůli podezření, že se podílel na založení extremistické Sítě revolučních buněk a na další trestné činnosti. Veganskou stravu přes opakované žádosti nedostával. Vedení věznice mu prý sdělilo, že lze zajistit stravu vegetariánskou, nikoliv veganskou. Borl je veganem dlouhodobě a konzumaci živočišných produktů odmítá z etických důvodů. Neúspěšně žádal o přeložení do jiné věznice.
Obvodní soud pro Prahu 2 původně určil, že se Ministerstvo spravedlnosti musí Lukáši Borlovi omluvit dopisem. Ministerstvo se odvolalo, mimo jiné argumentovalo tím, že výkon trestu nebo vazby s sebou ze své podstaty nesou omezení dosavadního způsobu života. Poukazovalo i na to, že v litoměřické věznici museli v dané době dva kuchaři přichystat stovky porcí, a že proto z kapacitních důvodů nebylo možné připravovat individuální stravu.
K názoru Ministerstva spravedlnosti se přiklonil i odvolací senát, podle nějž nebylo v reálných možnostech věznice zajišťovat veganskou stravu ve stanoveném denním limitu 57 korun na osobu. Borlova právní zástupkyně naopak poukazovala na to, že veganská forma stravování je nejlevnější.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu plyne, že pokud nejde o finančně zcela nepřiměřené požadavky, nelze je odmítnout povšechným poukazováním na normativní limity nebo technické, materiální a personální vybavení věznice.